Ostroretka stěhovavá

Tato ryba z početné čeledi kaprovitých je poměrně hojnou v moravských a slovenských řekách, i když proniká také do lipanových pásem větších řek. Stejně hojná je v jistých proudech studených vod pod přehradami, například pod Vranovem na Dyji. Není však v žádné české řece, přes pokusy o její aklimatizaci. V Evropě žije ve většině zemí.

Ostroretka je krásná ryba s pevným protáhlým tělem, které je přizpůsobeno silnějším proudům. Má velké šupiny. Tmavší šedozelený hřbet silně kontrastuje se svítivě stříbrným leskem celého ostatního těla. Až na hřbetní ploutev jsou všechny ostatní ploutve jasně červené. Ocasní ploutev má hluboce vykrojenou. Dna některých moravských nebo slovenských řek jsou ostroretkami přímo postříbřena. Pozoruhodný je tvar tlamy, či spíš tlamičky. Má tvar příčné štěrbiny s ostrými rohovými rty, které jí slouží k seškrabování řasových a rozsivkových nárostů na kamenitém dně. Tím vlastně v konzumaci potravy nekonkuruje žádnému jinému druhu ryb.

Nepodléhá „zimnímu spánku“, přijímá potravu po celý rok. Dožívá se nejvýše 10 roků, kdy dosahuje maximálně 50cm délky. Její hmotnost bývá v průměru asi půl kilogramu, vzácně pak 1,5 kg. Lze ji ulovit na drobnější nástrahu na plavanou: na drobnější žížaly (červené – hnojáčky), na larvy chrostíka i na „bahýnko“ (řasy). Vzhledem k tomu, že početnost ostroretek klesá, zakládají rybáři ve svazových líhních jejich umělý chov. Má nejmenší lovnou délku 30cm.