Ježdík obecný

Tuto okounovitou rybu ulovíme nejspíš v nížinných, velmi klidně tekoucích vodních nádržích. Je nejhojnější v dolních tocích řek. Vzhledem připomíná okouna, ale hřbetní oblouk se klene za hlavou mírněji, celkově je i štíhlejší. Hřbetní ploutev má velmi protáhlou a poměrně vysokou a protkanou typickými silnými a ostrými ostny. Pozor také na skřele, které vybíhají v ostrý trn. Rybáři mu říkají také švec. Má jako okoun velké oči a v tlamě ostré zoubky. Na bocích jsou nejasné skvrny.

Přestože je typickou noční rybou, lze jej chytit i za bílého dne, zvláště lovíme-li na položenou žížalu. Ježdíky s oblibou lovila naše nejslavnější pěvkyně Ema Destinová v Nežárce a vařila z nich prý vynikající polévku.

Ježdíci málokdy dosahují délky 15 cm a hmotnosti 70 gramů. Jsou typickou rybou střední Evropy, protože nežijí ani na severu, ani na jihu. Patří k výborným nástražním rybkám při lovu štik i jiných dravců.